Historie železnorudské školy
Vycházíme-li ze současného platného zařazení do sítě škol a platné zřizovací listiny, byla železnorudská škola založena v r. 1854. První škola na Železnorudsku však bezesporu existovala již v 70. letech 18. století. R. 1894 se ve škole vzdělávalo 598 žáků a školní obvod tvořily nejen Železná Ruda, ale i Staré Hutě, Alžbětín, Debrník, Ferdinandovo Údolí, Pamferova Huť, Železná Ruda – ves a Pancíř, ze zejbišského katastru (Zejbiš – dnes Javorná) Nový Brunst a Gerlova Huť. Kdo zná Šumavu, ví, že většina těchto obcí již v dávné minulosti zanikla a dnes je na jejich místech opět hluboký les, případně horské louky. Existenci obcí a samot může objevit pozornější turista v podobě základů starých statků, skláren, ale i prostých obydlí původních místních dřevařů, tvrdě pracujících v místních lesích. Škola byla v té době pětitřídní se třemi paralelkami, 2 učebny byly pronajaty mimo školní objekt. Kdy byla založena německá obecná škola, není dosud přesně známo. Zajímavé však je usnesení místní školní rady z r. 1906, podle něhož byla na německé škole místo francouzštiny vyučována čeština jako jazyk prospěšnější pro šumavský lid.
26. února 1893 dal okresní úřad v Klatovech souhlas ke zřízení chlapecké měšťanky. První třída měšťanky byla otevřena na podzim r. 1896. Za 2. světové války v r. 1940 byla tato škola smíšenou trojtřídní měšťanskou školou. Pokud chtěli její absolventi navštěvovat 4. třídu, museli se vzdělávat ve více jak 20 kilometrů vzdáleném Nýrsku. Škola měla po dvou třídách 1. a 2. ročníku, do nichž chodili chlapci a dívky odděleně, teprve ve 3. ročníku se učili společně. Obecná škola měla v téže době 11 tříd s 399 žáky.
Česká menšinová škola byla otevřena v r. 1919. Nová česká škola byla slavnostně otevřena přímo v centru Železné Rudy dne 28. června 1931. Dnes je v tomto objektu umístěn Městský úřad.
Obnova českých škol po osvobození v r. 1945 byla oproti jiným místům v Čechách podstatně obtížnější. Objekty byly po válce zanechány ve zpustošeném stavu, částečně byly obývány německými uprchlíky. Komise složená z ze zástupců Okresního národního výboru a učitelů rozhodla dne 9. srpna 1945, že bude obecná i měšťanská škola zatím umístěna v bývalé měšťance v objektu č.p. 12 (dnes obchodní středisko). Učitelé v té době museli vyvinout nemalé úsilí, aby mohla být výuka opět zahájena. Obě české školy byly slavnostně otevřeny 17. září 1945. Měšťanská škola pak přešla až 7. října 1946 do vlastní budovy. Na podzim r. 1951 zahájila v objektu č.p. 12 provoz školní kuchyně, v zimě pak byla ustavena družina mládeže.
Železnorudské školy však nebyly jedinými vzdělávacími institucemi na Železnorudsku. V letech 1908 – 10 byla ve vsi Železná Ruda vybudována dvoutřídní škola. Jednotřídní škola existovala i na Špičáku, a to ještě po 2. světové válce. Pro malý počet žáků byla zrušena až o pololetních prázdninách ve školním roce 1962/63. Škola existovala i na Hojsově Stráži. Po zrušení škol na Špičáku a Hojsově Stráži byl upraven jízdní řád autobusů ČSAD a žáci od té doby dojíždějí do Základní školy v Železné Rudě.
Současnost
Na konci 80. let 20. století docházelo do ZŠ v Železné Rudě téměř 300 žáků. V objektu bývalé německé měšťanky (č.p. 12) byly v té době umístěny třídy prvního stupně ZŠ, školní družina a školní kuchyně. Nacházela se zde i tělocvična. Jedna třída prvního stupně ZŠ byla dokonce umístěna v naprosto nevyhovujícím TESKO-objektu na pozemku bývalého zařízení Ministerstva vnitra ČR Alma. Druhý stupeň ZŠ se nacházel v bývalé české škole na Klostermannově náměstí č.p. 295. Vzhledem k počtu žáků však ani v tomto případě nebyl objekt dostatečně velký na to, aby pojmul všechny žáky. Jedna třída tedy byla umístěna v objektu tzv. zámečku (č.p. 1).
Ani jeden z objektů nevyhovoval z hlediska hygieny a bezpečnosti. Využívané objekty trpěly vysokou vlhkostí, podlahové krytiny neodpovídaly bezpečnosti, chybělo hygienické zázemí, podlaha v tělocvičně byla poškozována opakovaným průnikem vody do suterénních prostor, v hlavních objektech byly porosty plísní, na prvním stupni byly dokonce porosty řas. Kvůli nedostatku prostoru nebylo možné budovat specializované třídy. Učebna informatiky vznikla např. v ředitelně školy. S některými objekty neexistovalo ani telefonické spojení. Vzhledem k této situaci byly zahájeny na počátku 90. let snahy o vybudování nového a současným potřebám odpovídající školní objekt. Za pomoci státu, obce, snah učitelů i tlaku veřejnosti byl nakonec dán dne 7. února 2000 do provozu nový školní objekt.
V současné době mají naši žáci a učitelé k dispozici moderní objekt, ve kterém se nachází řada na české poměry dobře vybavených specializovaných učeben. Dvě tělocvičny mají podlahy kryté umělým povrchem, za příznivého počasí mohou žáci využívat hřiště a běžeckou dráhu, které mají rovněž umělý povrch. Prostory školy i sportovní zařízení jsou využívány rovněž jak železnorudskou veřejností, tak i turisty, kteří zavítají do našeho šumavského městečka.
Moderně je vybavena i školní jídelna, která připravuje denně 2 hlavní chody. V jídelně se stravují nejen žáci a pracovníci školy, ale i „cizí“ strávníci. V případě zájmu nabízí jídelna své služby i v době hlavních a vedlejších prázdnin.
Od prosince r. 2003 je součástí rovněž Mateřská škola. Ve 3 třídách je nyní umístěn maximální možný počet dětí, tj. 84. V Základní škole se v 9 třídách vzdělává přibližně 170 žáků.
Přestože v ZŠ pracuje 14 učitelů, nabízí škola dětem mnoho mimoškolních aktivit. Od počátku školního roku je žákům k dispozici velký počet kroužků, a to sportovních, estetických i jazykových. Každoročně se jejich počet blíží k číslu 20, přičemž některé kroužky mají několik oddělení. Některé kroužky vedou i rodiče našich žáků.
Základní škola spolupracuje se třemi zahraničními školami, konkrétně s GS Bayerisch Eisenstein a HS Zwiesel v Bavorsku a se severoitalskou školou v Aldenu. Aldenské děti každoročně přijíždějí na 5 dní na návštěvu naší školy, obce a za poznáním krás Čech. Následně odjíždějí naše děti za poznáváním přírody, historie i současného života jejich vrstevníků do italských Alp.
Zpracoval PaedDr. Richard Smola, řed. ZŠ
Při zpracování textu bylo využito některých dat z publikace autora Viléma Kudrličky „Javorná …zapomenutý kout Šumavy“
